Náhrada škody od státu: průvodce pro podnikatele

Při plánování soudního sporu s klienty vždy analyzujeme, zda má pro ně spor smysl nejen s ohledem na vymáhanou částku, ale také s ohledem na jejich čas, nervy a peníze, které zaplatí nám nebo dalším poradcům. Domnívám se, že u náhrady škody proti státu tomu tak ve mnoha případech nebude. Postižení podnikatelé by však měli velmi vážně zvažovat to, že alespoň podají žádost o náhradu škody u státu v šestiměsíční lhůtě. Tím si zajistí možnosti účastnit se náhrad, pokud bude v budoucnu přijat náhradový zákon a ponechají si otevřenou možnost pozdějšího podání žaloby.

Zrušili vám zakázky ze zahraničí, protože byly zavřené hranice? Museli jste ze dne na den zavřít restauraci? Museli jste odmítnout zakázky, protože vaši zaměstnanci pendleři nemohli přijet do práce?

Na podání žádosti o náhradu škody způsobené krizovými opatřeními mají firmy čas do začátku září. Pro mnoho z nich je však situace velmi nepřehledná.

Chceme podnikatelům pomoci si ujasnit si jejich pozici, nejen právně ale také prakticky – kolik to bude stát a kdy má smysl škodu žádat. Každý jednatel nebo člen představenstva firem zasažených krizovými opatřeními by si totiž měl udělat jasno, zda by jeho firma měla o škodu žádat a jaké kroky má smysl podniknout.

Cesta k náhradě škody

Za prvé musíte podat žádost o náhradu škody u vlády a příslušného ministerstva. Nejde o žalobu, takže za žádost neplatíte žádný poplatek. V jednom z aplikovatelných zákonů je lhůta pro podání této žádosti 6 měsíců od vzniku škody. Pokud firma do té doby nepožádá, nárok na náhradu škody zaniká. Proto mají firmy na vyřešení otázky, zda o škodu požádají, jen do začátku září.

Pokud stát žádosti nevyhoví, teprve poté můžete podat žalobu na náhradu škody u soudu. Za podání žaloby budete platit soudní poplatek v závislosti na tom, podle kterého zákona se bude žaloba podávat.

Kdo může žádat?

Jednoduše každý, komu vznikla škoda v přímé souvislosti se zákazy obsaženými v krizových opatřeních. V řadách podnikatelů budou v praxi dvě typické skupiny.

Za prvé firmy, které musely zavřít provozovny – obchody, restaurace, hotely.

Za druhé podnikatelé, kteří museli zrušit nebo kterým byly zrušeny zakázky přímo z důvodu mimořádných opatření. Může se například jednat o zakázky v zahraničí, které nebylo možno splnit z důvodu omezení na hranicích. Může ale jít i o firmy zaměstnávající zahraniční pracovníky, kteří nemohli překračovat hranice, a firma tak nemohla plnit zakázky, popřípadě zakázky odmítat.

Škoda

Stát odpovídá pouze za škodu, která vznikla přímo z krizových opatření. Tedy krizové opatření bylo příčinou škody. Za úbytek zakázek, aniž by se firmy přímo dotklo krizové opatření, tedy nelze náhradu žádat.

Právo zná dva druhy škody: běžnou škodu (o co se váš majetek zmenšil) a ušlý zisk (o jaký přírůstek jste přišli). Typické příklady běžné škody v případě krizových opatření jsou zrušené zakázky, zkažené zásoby, zbytečně vynaložené fixní náklady jako jsou nájmy, nebo i náhrady mzdy.

Složitější situace je u ušlého zisku. V tomto kontextu se nejvíce mluví o uzavřených restauracích a obchodech. Za ušlý zisk se v těchto situacích považuje marže, které by podnik dosáhl za běžného chodu. To ale v případě koronavirové epidemie znamená porovnání vůči situaci, kdy by sice bylo vše otevřeno, ale probíhala by pandemie. Bez znalce se proto neobejdete.

Limity náhrady škody

Výše vymahatelné škody v mnoha případech nebude zase tak vysoká, bude zapotřebí do ní započítat státem již poskytnutou pomoc. Například řada podnikatelů využila Antivirus. Jeho čerpání znemožňuje podnikatelům domáhat se dalších doplatků na náhradu mezd, kterou zaměstnancům vyplatili za dobu, po kterou pro ně neměli práci. U příspěvku na nájemné zatím nejsou známy konkrétní podmínky. Náklady na mzdy a nájem při tom představují značnou část vzniklých škod.

Poškozeným pak zůstává možnost žádat jiné škody, například náhradu za zakázky z rušené v důsledku opatření a jiné vynaložené náklady, což ale u mnohých bude představovat jen zlomek škody.

Výši vymahatelné náhrady škody může snížit dále to, že firma nevyvinula dostatečnou snahu o snížení škody, například prodejem zkazitelných potravin či jejich zamražením.

Co to bude stát?

I kdyby vymahatelná škoda byla nezanedbatelná, budou náklady na její vymáhání nemalé.

Za prvé zaplatíte advokátům za konzultace při vyčíslování škody a za přípravu žádosti na náhradu škody. Dá se očekávat, že žádosti bude stát odmítat. Jakkoliv samotné uplatnění škody u státu nemusí představovat zásadní náklad, jinak je tomu v případě soudního sporu. Pro ten budete potřebovat perfektní argumentaci a silnou důkazní pozici. A je třeba počítat s tím, že spor bude trvat mnoho let.

Za druhé zaplatíte znalci, který určí výši ušlého zisku modelováním hypotetických situací, jak by fungoval Váš podnik za epidemie, kdyby byla přijata mírnější opatření. Nabízí se porovnávání se státy, které zaujaly jiný přístup v boji proti viru (Taiwan, Jižní Korea, Švédsko) – tj. de facto věštěním z křišťálové koule. Půjde do značné míry o nevyzkoušenou cestu, kterou si znalci i s ohledem na svou odpovědnost nechají zaplatit. Pokud tedy budete ušlý zisk chtít nahradit.

Máte tak jistotu, že právníkům a znalcům budete platit deset i více let s nejistým výsledkem. I kdybyste uspěli, stát vám nikdy tyto náklady plně nenahradí.

Jaké jsou další náklady?

Je třeba počítat s tím, že soudní spor o náhradu škody nebude znamenat jen finanční náklady. Vedení sporu vyžaduje vaši aktivní účast – budete mu muset věnovat váš čas, životní energii a osobní zdroje. Taktéž je tu náklad reputační. Nejen z aktuálního přístupu vládních činitelů je zřejmé, že podnikatelé domáhající se náhrady škody budou prezentováni, a veřejností a médii vnímáni, jako ne příliš vábná forma parazita.

Pragmatické řešení

Každá firma, která byla krizovými opatřením přímo zasažena, by se měla náhradou škody zabývat. Je to povinností statutárního orgánu v rámci dodržení péče řádného hospodáře. Firmy by tedy měly spočítat škody a při zvážení jejich vymahatelnosti a nákladů finančních i nefinančních s tím spojených se rozhodnout, zda ji vymáhat.

Při plánování soudního sporu s klienty vždy analyzujeme, zda má pro ně takový postup smysl nejen s ohledem na vymáhanou částku, ale také s ohledem na jejich čas, nervy a peníze, které zaplatí nám nebo dalším poradcům. Domnívám se, že zde tomu tak ve valné většině případů nebude.

Postižení podnikatelé by však měli velmi vážně zvažovat to, že udělají první z kroků – tj. podají žádost o náhradu škody v šestiměsíční lhůtě. Tím si zajistí možnosti účastnit se náhrad, pokud bude v budoucnu přijat náhradový zákon a ponechají si otevřenou možnost pozdějšího podání žaloby.

Ideálním řešením škod by sice bylo přijetí náhradového zákona, ten je však zatím v nedohlednu. Jeho přijetí může záviset i na tom, zda o škodu požádá větší počet podnikatelů. A je možné, že takový zákon přizná náhradu jen těm, kdo uplatnili škodu ve zmíněné půlroční lhůtě.

Jít do soudního sporu se státem bez prodlení můžeme doporučit jen firmám se silným finančním zázemím a dobře zdokumentovanou škodou. V ostatních případech uděláte mnohem lépe, když se budete věnovat vašemu podnikání a jeho rozvoji, protože v něm a nikoliv ve sporech se státem je skutečná hodnota, za kterou stojí za to bojovat.

POKUD ŘEŠÍTE NÁHRADU ŠKODY, DEJTE NÁM VĚDĚT. VHODNÝ POSTUP POMŮŽEME NALÉZT I VÁM.

NAPIŠTE NÁM

Osobní údaje, které vyplníte ve formuláři, použijeme pouze k tomu, abychom vám odpověděli emailem nebo vám zavolali. Můžete nás kdykoliv požádat, abychom už vaše osobní údaje nezpracovávali. Osobní údaje nepředáváme žádným třetím stranám.