Návod pro statutáry: jak na náhradu škody proti státu

Úkolem jednatele rozhodně není slepě podávat žaloby. Jeho úkolem je zajistit dostatečně odborné posouzení šancí na úspěch a odhad nákladů, které bude třeba vynaložit. A na tomto základě udělat rozhodnutí, jaký další postup zvolit. Legitimním řešením je i rozhodnutí škodu nevymáhat, musí však jít o informované rozhodnutí po kvalifikovaném zvážení plusů a minusů. Kde si jednatel nevystačí s vlastní odborností, měl by najmout odborníka.

Krizová opatření znamenala pro mnoho podnikatelů zavření provozoven nebo významné omezení činnosti, což jim způsobilo škody a ztráty. Pokud vaše společnost patří mezi ty, které byly přímo postiženy krizovými opatřeními, může mít nárok na náhradu škody vůči státu. Co to znamená pro vás jako jednatele a členy představenstva?

Jaké povinnosti mají statutáři?

Členové statutárního orgánu, tedy jednatelé a členové představenstva, mají odpovědnost za řádné řízení společnosti, tzv. povinnost péče řádného hospodáře. To znamená nejen to, že se mají snažit o maximalizaci zisku z běžného businessu, ale musí zajistit i to, aby společnost vymáhala své nároky, jako například nárok na náhradu škody.

Pro zjednodušení budeme dále mluvit jen o jednatelích, úplně stejné povinnosti ale platí i pro členy představenstva.

Musí jednatel vymáhat každou škodu?

Zjednodušeně řečeno, nikoliv. Povinnost jednatele spočívá v tom, že se musí možnými nároky společnosti zabývat a zvážit, zda má smysl ho vymáhat. Nemusí vše dělat osobně, ale může samozřejmě delegovat úkoly na zaměstnance nebo použít externisty.

Úkolem jednatele rozhodně není slepě podávat žaloby. Jeho úkolem je zajistit dostatečně odborné posouzení šancí na úspěch a odhad nákladů, které bude třeba vynaložit. A na tomto základě udělat rozhodnutí, jaký další postup zvolit. Legitimním řešením je i rozhodnutí škodu nevymáhat, musí však jít o informované rozhodnutí po kvalifikovaném zvážení plusů a minusů. Kde si jednatel nevystačí s vlastní odborností, měl by najmout odborníka.

Náhrada škody vůči státu vzniklá z krizových opatření je komplexní problém – praktické shrnutí najdete v našem článku. Zaujímáme pragmatické stanovisko, že v praxi se zdaleka ne všem podnikatelům vyplatí o náhradu škody soudit s ohledem na náklady interní i externí. To ale nezbavuje jednatele povinnosti se tímto zabývat.

Co by měl každý jednatel udělat?

Každý jednatel společnosti, která byla postižena opatřeními, by se měl náhradě škody od státu věnovat. To znamená udělat si přehled o způsobených škodách, jejich vymahatelnosti a nákladech na vymáhání.

Typické okruhy k řešení v rámci rozhodování jednatele budou:

  • Výše škody,
  • Prokazatelnost škody,
  • Náklady na její vymáhání (finanční i lidské),
  • Pravděpodobnost úspěchu,
  • Předpokládaná doba sporu,
  • Pověst společnosti.

Proč jsme zařadili pověst mezi kritéria pro rozhodování? Protože se firma může chtít prezentovat jako ten, kdo bere ohledy na společnost oproti těm, co se budou se státem soudit a mohou z toho mít negativní publicitu. Součástí rozhodování mohou být i jiné primárně nefinanční faktory, jako třeba obava z kontrol, sociální odpovědnost, apod.

Rozhodnutí je nutné si zdokumentovat i s podklady.

Jaká jsou možná řešení?

Nabízí se tři základní varianty:

Za prvé vůbec náhradu škody nežádat. Důvody mohou být různé, častým důvodem budou příliš velké náklady oproti možnému „zisku“. Někdy je lépe věnovat se radši vašemu podnikání a jeho rozvoji, protože v něm a nikoliv ve sporech se státem je skutečná hodnota, za kterou stojí za to bojovat.

Za druhé podat žádost o náhradu škody u ministerstva/vlády, ale dále vyčkávat, jak se bude situace vyvíjet. Lhůta pro podání žádostí je jen 6 měsíců, tedy do necelé půlky září pro škody vzniklé v prvních dnech omezení. Pak už bude cesta k náhradě škody zúžena.

Podáním žádosti o náhradu škody si zajistíte, že nárok společnosti nespadne pod stůl, ale nemusíte hned podávat žalobu. Může totiž být přijat náhradový zákon, který odškodní jen ty, kdo o náhradu požádali ve lhůtě 6 měsíců. Nebo budou žaloby na stát úspěšné a bude dávat smysl do žaloby nakonec jít.

Za třetí po podání žádosti rovnou podat žalobu u soudu. Tato varianta bude přicházet v úvahu zejména pro finančně silnější hráče s dobře zdokumentovanými velkými škodami.

Proč byste analýzu škody neměli podcenit?

Členové statutárního orgánu podléhají kontrole společníků a akcionářů. Pokud se nebudou náhradou škody zabývat, budou pak těžko vysvětlovat, proč ostatní dostali náhradu podle náhradového zákona nebo se o škodu úspěšně soudí. I proto je třeba si řádně zdokumentovat, že se jednatel náhradou škody zabýval, a proč se rozhodl tak, jak se rozhodl. Pokud tak neudělá, vystavuje se riziku osobní odpovědnosti.

Můžete si ale říct, proč bych měl vynakládat energii na tuhle otázku, když jsem i majitel firmy a tudíž to nikoho jiného nemusí zajímat? Velký objem sporů s jednateli vzniká při insolvencích. Insolvenční správci zkoumají, jak statutární orgány jednaly či nejednaly, a když zjistí pochybení, s jednateli se soudí o náhradu škody. Patří to mezi jejich povinnosti.

Zdůrazňujeme ještě jednou, že to neznamená, že jednatel musí stát o náhradu škody žalovat. Ale musí se jí kvalifikovaně zabývat a udělat informované rozhodnutí o tom, zda a proč se soudit či nesoudit.

Názory Tomáše Sokola a jiných kolegů advokátů, kteří vám budou vyhrožovat soudními tahanicemi za porušení péče řádného hospodáře, pokud stát nezažalujete, se nenechte vzrušovat. Jde jen o taktiku pro získávání klientely, která se osvědčila naposledy při startu GDPR. Tehdy také všichni psali o drakonických pokutách. Dodnes tyto pokuty nikdo neviděl a troufám si říct, že v nějakém významném měřítku ani nikdy neuvidí.

POKUD ŘEŠÍTE NÁHRADU ŠKODY, DEJTE NÁM VĚDĚT. VHODNÝ POSTUP POMŮŽEME NALÉZT I VÁM.

NAPIŠTE NÁM

Osobní údaje, které vyplníte ve formuláři, použijeme pouze k tomu, abychom vám odpověděli emailem nebo vám zavolali. Můžete nás kdykoliv požádat, abychom už vaše osobní údaje nezpracovávali. Osobní údaje nepředáváme žádným třetím stranám.